
Vojta je s rodinou na koupališti. ,,Musím být krásně hnědá,´´ pronesla důležitě jeho starší sestra Jana a lehla si na osušku. A rodiče? Špitají si spolu a Vojty si vůbec nevšímají. ,,Pche, to zas bude nuda,´´ pomyslel si Vojta. ,,Hrát si sám na písku? To teda nemusím. A krásně hnědý být také nechci. Máma s tátou si celou dobu jen povídají...´´ Vzal si svou lodičku a šel do brouzdaliště pro děti. ,,Hohó! Blíží se sem strašná bouře!´´ volá Vojta a dělá na vodě veliké vlny. Loď se potácí ve vlnách. ,,Námořníci mají strach a mořskou nemoc!´´ Pak přišla obrovská vlna. Převrátila loď na bok, ta se naplnila vodou a klesla ke dnu. ,,To mě taky nebaví,´´ usoudil Vojta a posadil se na okraj bazénu, loďku si položil vedle. Pátrá očima kolem sebe. Rodiče si spolu stáje povídají. Jana pořád leží se zavřenýma očima na zádech a smaží se do hněda. ,,Mám nápad!´´ vyskočil Vojta, vzal si loďku, která byla ještě pořád plná vody, a nenápadně si to šinul k Janě. Když k ní došel, obrátil loď vzhůru nohama a plesk! vylil na ni vodu. ,,Do prčic!´´ zaječela Jana. ,,Kdo to byl?´´ mávala kolem sebe naštvaně rukama. Rodiče byli také trošku pocákání, přesto na Janu koukali dost vyděšeně. ,,Co to má znamenat?´´ ptal se přísně táta. ,,Brácha mi nalil na břicho snad plný kbelík vody,´´ žalovala Jana. Vojta už to nevydržel a vyprskl smíchy. ,,Kbelík, jo? Pár kapek z lodičky, ty chytrá!´´ Jana se nakonec začala smát. Chechtali se, až nemohli popadnout dech. ,,Tak dost!´´ řekl tatínek a vstal. ,,Vojto, jdeme si spolu hrát s tou lodí. Co kdyby tě napadlo, že mě podobnou sprchou taky obšťastníš, a to teda nechci!´´ Tak se Vojtovi povedlo, že už si nemusel hrát sám.




Ahojky pisu ze zase odjizdim =(
sice az v sobotu rano ale nwm jesi se jeste dostanu na PC protoze zitra budu balit a v patek nakupovat zbytek veci =)
Urcite pribyde clanek kam jedu i na jak dlouho ale asi az v ten patek =)